Zuzana Vajnerová a Netřísk
Přítel / Jamsession
/ Marjánka
Jiří Babor a Netřísk
……………………………………………..
♪♫ - pokud je u textu tento obrázek, lze
stáhnout písničku
Léto
Černá křídla
Jsme odkud jsme a každý z nás jinam míří. Černá křídla, hejna ptáků,
stará touha letět výš
Někdo dojde dřív a jiný ne kdo se s tím smíří. Volají tajná přání, ale ty je
neslyšíš
Ref: Ref:
Léto, léto, léto kouzelný o kterým se zdává. Otevírám (házejte kamením).
Holky si z vlasů cůpky splétají a voní tráva. Otevírám ztraceným nadějím
svou bránu.
Léto, léto o němž se zdává.
Denní
světlo plaší stíny. Možná přijde, možná ne.
Není všechno tak jak má být a svět se točí. Ta chvíle ve snu známá
možná, že snem zůstane.
Já jsem nevěřil a teď to čtu v zrcadle očí.
Ten zázrak se stal a ještě dnes ho prodýchávám. Nechat se nést křídly ptáků
v melodii perutí.
Spad jsem z oblohy tobě do dlaní. I to se stává. Ztrácejí tíhu slova
v černých křídlech labutí.
Dny klouzají a každý je jinak
dlouhý.
Kroužek - prstýnek na znamení věčné touhy.
Mezi námi most je utkaný z dětských plínek.
Vůni léta mám napořád vrytou do vzpomínek. „nahoru“
------------------------------------------------ --------------------------------------------------
Máří Magdaléna Fata morgana
Kdo byla ta žena u studně spatřena: Máš moc čarovnou
zastřená tvář, ústa krásná, Máří Magdaléna. Stéká a pramení
Modli se za něho Máří Magdaléno. Jsi mou tajnou knihovnou
Už jednu lásku v kamenech a v srdci máš Plná
poznání
pochovanou Jsi
tůň s vodou přemoudrou
Ref: Já
věčně žíznivý
Čeká tě zklamání doba je zlá. pochovanou Jsi poušť s Fata Morgánou
Na prach se obrátí ty pravdu znáš. Fatálně totální
Znám
tisíc důvodů
Ale jsi jen žena, pravda je zmlžena Ty ani jediný
pro ta léta hříšně krásná Máří Magdaléna. Dál vrhám kamení
Janovi o hlavu vytančí popravu Sám proti nevinným
Salome,
ach běda, zůstává dál zatracená.
Na nohou řemínky spoutaly vzpomínky.
Na jeho polibky zapomeň, krásná Máří Magdaléno.
Na město Magdala klid jsi tam
nechala.
Nezapřel lásku. V uších zní ti: Máří moje žena. „nahoru“
------------------------------------------------
--------------------------------------------------
Balkón ♪♫ Beránek
Balkon, šedé sídliště, je tma a křeslo proutěný tu zná. Nelži mi do očí. Jen po větru foukání
Rychlost myšlenek vyslaných vzhůru ke hvězdám. tahle slova totiž jsou.
Horkou kůži bolest chladí. Stříbrný pětihaléř v dlani. Zběhly se ovečky, vinu z nich nesmyješ.
Jidáš by mi možná zatleskal. Za lepším stále jdou.
Prodal jsem tě za pár šestáků a tichý výstřel do mraků. Ref:
Čáp k zemi padá. V otevřených očích vidím strach. Jdou, jdou jedna za druhou.
Mefiste, podpis máš mojí krví. Nejsme poslední ani prví
Jdou, jdou nikam nedojdou.
s Herodovo hříchem na misce vah.
Nechoď tam beránku, vlk číhá za humny.
Ref: Nerovný je soupeř tvůj.
Náš letopočet změnil směr: před a za tímhle dnem. Snad nechceš zachránit ovečky zběhnuté.
Jiní navždy jiní z poháru vinny do dna pít. Beránku, chvíli stůj!
Balkon, šedé sídliště, je tma a křeslo proutěný tu zná. Ubohý beránku. Takových jako ty
Jaký mám strach, až ti půjdu zítra pusu dát. živou vodu hledalo.
Pohled do nikam se stáčí, procitnout a znova začít. Zas hlavy ohnuté a na nich obojky.
Rekviem pro nás dva budu hrát. To za to nestálo.
Nelži mi do očí. Cestu ti odráží
každé z tvojich
dalších gest.
Zazvoň mi na zvonek. Konec je pohádky.
Utečeš ještě dnes. „nahoru“
------------------------------------------------ ----------------------------------------------------
Přítel ♪♫ Jamsession
Jsou rána, kdy káva se
nezdá tak hořká. Ve
stanici Pankrác ráno vyplivne mě metro.
Naději cítím, odvahu
sbírat už nemusím. Že
je to jenom sen, že se to nahoře spletlo...?
Má soukromá válka dávno
skončená a prohraná.
Olízej rány, povinnost
máš jít dál. Ref:
Noc už je pryč, ten sen
se ti zdál. Vždyť
já mám ještě noc hlubokou a hebkou.
Ještě se objímám se stejně hebkou Petrou.
Ref:
V nás ráno svítá. V hlavě
bije kovář. Co se to včera stalo?
I v nás ráno svítá. Přijeli
kámoši … a tak se zkrátka hrálo.
-------------------------------------------------
Jsou rána, kdy mlha se
zvolna vytrácí. Marjánka ♪♫
To co jsi dlužil, i
s úroky splatil jsi mnohokrát.
Proč vždycky tě bolí co
pod prsty právě ti utíká. Chutná
jak pálivá paprika teprve druhý den
Neskláněj hlavu nemáš
čeho se bát. z týdne. Léto pod prsty utíká.
Já vím že mám ti tu
cestu jen přát. Vina
na plotně stydne.
Ref:
Ref: Marjánko,
vždyť on tě utrápí.
Můj příteli zůstaň. Očima
šedivě hledíš.
Můj příteli zůstaň…. Loďka
se zvolna potápí a ty
nevíš,
nevíš, nevíš…
Tovární v duši komíny, do písku hlavu schovat,
polykat hořké rubíny a v srdci třináct komnat.
„nahoru“
------------------------------------------------ ----------------------------------------------------
Jogging a skleróza Puzzle ♪♫
Každý někam
spěchá za něčím se honí Já
na tebe a ty zase potom na mě
Někomu
z nás stále hrana tiše zvoní Na
kamnech bublá uvařená zlost
O sebe křísla nabroušená kosa
Smrtka běží běží udýchaně funí V tomhle
dnešním světě jsem jen nezvaný host
Tamtamy té dámě
krokem jemně duní
Tomu ne a ty za všechno můžeš
Na konci však
není po čem všichni touží Propast
má velmi hluboké dno
Nad hlavou ti
náhle sama věčnost krouží Do
nebe a dál už nedoletíš
V tomhle dnešním světě je to jen
nutné zlo
Někdy najdeš
cestou to co druhý ztratí
Za hříchy se
právě vždycky tvrdě platí Prostřeno
je u svátečního stolu
V talířích máme osolenou zášť
Úsměvy a jen cinkání nožů
V tomhle dnešním světě platí kam
vítr tam plášť
Do
ucha zas ten otravný komár
Zabzučí a je to sprostá lež
No a co kdo po tom bude pátrat
V tomhle dnešním světě prostě nejrychleji běž
„nahoru“
----------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------
Pojď budem říkat si fráze hloupý Je
listopad jako listí prší znova
prázdný krásný hloupý lži Na
mne slova snad je nemyslíš tak zle
Noc se jak klubko
hadů kroutí když přijdou o kůži Prudkej spád jsme čistí špínu doba
Jindy je
hloubka nedostupná jak strašidelná tma Na
nás oba lije umýt není kde
Ten kdo se bojí
neochutná nikdy nepozná
Ref.:
Něco utrhlo se
v nás nechci ani dýchat Je
to znát
Mimo prostor
mimo čas poznáš nepoznáš když jsme ve stejných
vodách lodě plující
Chci
se ptát oči mám však němé ústa slyšící
Houpeš se svojí
rozvážností jak provazový most
Znáš všechny
svoje bílý místa a je jich víc než dost Obchodník
obchoduje s mými city
Zkus věci který
nevysvětlíš zanechat je na mapách Z reality
útěk možná nepřijde
Jsou šestým
smyslem otevřený překročíme práh Kouzelník
přešlapuje asi z nudy
Nevím
kudy ten plán mi nevyjde
Koupeš se
v mořích nepoznaných házíš na stěnu hrách
To moře
v nás je bez majáků bloudíš sám ve vlnách Ten
vodopád teče spádem až má hlava
Loď ta už dávno
plachty nemá už vodu nabírá Opadává
jak strom lístek za listem
Sklenka vína ta
je prázdná kruh se zavírá Zas poslouchat jsou to samé špatné
zprávy
Buďte
zdrávi v téhle době nejisté
„nahoru“
-----------------------------------------------------
-----------------------------------------------------------
Není mě tu víc: co do prostoru džbánku Sejeme z
lásky
Není mě tu víc: pochyb a nadějí Bílé
sedmikrásky
Není mě tu víc: trpkých jak po heřmánku Do trav
Není mě tu víc
Já - ten, který seje
Není mě tu víc: než vůně hlíny Ty - blizna co
se směje
Není mě tu víc: modři oblohy Pojď
a …
Není mě tu víc: Bible rozečtená
Není mě tu víc Sejeme
z lásky bílé sedmikrásky
Sejeme
z lásky bílé sedmikrásky
Do
trav
„nahoru“
---------------------------------------------------
----------------------------------------------------------
Ty znáš z řeči kamenů Slyšíš
šeptání spodních proudů
že je poutník
sám na cestách Hloubkou
zklamání ještě je čas
Já vím
z horských pramenů Dávno
zavřené zámkem rychlých soudů
kam odhodlání
chodí spát Polích
blažených v peřinách
Vrátím
z cest se znavený Ráno
zavoní mateřídouškou
Na mé bolesti
znáš jen ty lék Řeka
zhasíná dohořel strach
Dál čekáš až
řeknou kameny Posledním
lampářům poslední douškou
že se vracím
domů ze svých cest Polích
blažených v peřinách
V trávách
větrem česaných Hluchý
zaplatí tisíce dluhů
s tebou na
pořád Slepý
nevrátí obnovený řád
Mám větve ale
kořeny spojené Vejdi
v království zasvěcených kruhů
s tebou na
pořád Polích
blažených v peřinách
Jen půl sošky
hliněné
Pouto staré je
jak lidský věk
Oba známe jak
dopadne
za ta léta
nazpaměť „nahoru“
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Některá místa
v srdci mám zatopená V očích
klasy zlátnou nad zoraným polem svítá
Při dešti čeří
se jinak jsou černočerná Točí
se kola srdcí váháním zmítaná
Jde dívka pro
vodu a je jí šestnáct roků V režné
košili mne vítáš tvář máš hladkou jako dřív
Kulatý džbánek
kulatá souhra boků Z očí
smutek ti zlíbám na polštáři z bylin hojivých
Ref.: Ref.:
Janíčku
s píšťalkou kouzelnou dech se tají A
já bych chtěl obilí zasít a sklidit voňavých zrn
Když ptáčka
lapají pěkně mu zazpívají Tvůj
dech v té vůni najít takových přání jsem pln
U vrby kluci
píšťalky vytloukají Cizí
žena se tu hádá Sáro malá kde tě mám
Ochraň jí
andílku věneček vyplétaný Který
ohnul tvoje záda zabil úsměv který znám
„nahoru“
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Ohlížíš se, já
odcházím Na
konci věků se rozkládá
Naději mám. Tu
neztrácím rozkvetlá
a stinná mé duše zahrada
Kde plamen není
se nespálím Kdo
má uši ke slyšení, slyš:
Jen žízeň je
věčná
Končí
další věc. Je čas bez časů.
Ref.: Jen
had požírá konec svého ocasu.
Záda mám smůlou
slepená Když
dívám se z těch míst na měsíc,
s dlaněmi
z objímání stromů vidím
krásnou tvář.
Po listech
psaní posílám a přání mám Co
bych chtěl víc
dolétni až domů Co
bych chtěl víc
Cesta je víc
než je cíl,
kdo tohle neví,
nepochopil
Svlékni si
plášť z ptačích per
Zní hudba sfér
A s hlavou
lehkou, odpouštím
sobě i jiným
tíhu vin
Až se vrátím,
chci být pták
a z popela
vstát „nahoru“
---------------------------------------------------
----------------------------------------------------------
Jde duha za
duhou. Sedím
na hrázi a slunce do klína zapadá.
Já učím se
všechny barvy znát. Dávám
si, dávám, čas s odpovědí.
Poslední za
druhou těch žen Ne,
to se nehádám.
všech víc než
vůní snad a ty
- jsi barevný
most. Ref.:
S tebou
život připomíná volný pád. Jenže
celý můj svět zdá se
bez
těch tvých vět ubohý a prázdný.
Jde zima za
létem Ale
já už to vím, že ti zas odpustím
a já
s nimi popadávám dech. až
se do něj vrátíš.
Jsou chvíle
průzračné.
V nich
dohlédnu až na druhý břeh. Bouřím,
všem bouřím mávnu dlaní.
Tam barevný
most příliš tebe připomíná. Hladina
prostorná.
Volný pád. Opíjí
a mámí srpnová příchuť.
Stáváš
se povolná.
Jde chvíle za
chvílí
a já ve
vzpomínkách přesypávám čas. Ref.:
Hodinář bez
hodin. Jenže
celý můj svět zdá se
Ta věčnost tiká
uvnitř nás. bez
těch tvých vět ubohý a prázdný.
A ty jsi
barevný most. Ale
já už to vím, že ti zas odpustím
S tebou
život připomíná volný pád. až
se do něj vrátíš.
„nahoru“
---------------------------------------------------
----------------------------------------------------------
Asi se zasek´, asi se zasekla
jehla
v rýze desky.
Proudem neteče,
neteče šampáňo.
A není mi už
hezky.
V uchu
cinká tramvaj,
ptáci řvou a
slunce svítí.
Utípnu cigárko.
Víš co pro
jedno kvítí…
Ref.:
Dál sám
jedu po cestě z města.
Dál sám. Kudy
z nudy ven.
Dál sám. Nebyla
tak hezká
Dál sám...
U srdce chvěje
se
chmýříčko
pampelišky.
Fouknu ho do
dálky.
Happyend jako
z knížky.
Ref.:
Dál sám
jedu po cestě z města.
Dál sám. Kudy
z nudy ven.
Dál sám. Nebyla
tak hezká
Dál sám...
Asi se zasek´, asi se zasekla
jehla
v rýze desky.
„nahoru“
---------------------------------------------------
----------------------------------------------------------