Reportáže 2010
Folkový večer s Oříšky – Litvínov – Schola Humanita; Litvínov
(8.1.10)
Konkurs Zahrady – divadlo Za plotem (V. kolona); Bohnice; Praha (27.3.10)
Oblastní kolo Porty – kulturní dům; Březová (17.4.10)
Sokolovská Dvorana – nádvoří zámku; Sokolov (15.5.10)
III. Habartovský festival – areál Baníku; Habartov (28.5.10)
České národní kolo Porty – přírodní divadlo; Řevnice (25.a 27.6.10)
Ukončení divadelní sezóny – divadlo Husovka; Karlovy Vary (26.6.10)
Folková Růže
– II. nádvoří zámku; Jindřichův Hradec (16.7.10)
XV. Amfolkfest
– areál infocentra; Pulčín (24.7.10)
Notování – Music City; Praha 9 (7.10.10)
Bylo nebylo (…pohled do minulosti)
Folkový večer s Oříšky (Litvínov); 8. ledna
2010
Naše první hraní se uskutečnilo už
v prvním týdnu roku 2010 na pozvání skupiny Pět oříšku pro Popelku. Šlo svým způsobem o
výměnné hraní, když jsme si Ořišky pozvali na podzim v roce 2008 na
společný recitál v Rytírském sále hradu
Loket. V Litvínově jsme hráli už jednou, na podzim roku 2006. Tehdy
ještě v tříčlenné sestavě bez „čelisty“ Lukáše. Nevím,
jakými přičiněním vyšší moci, ale všech třech klubových vystoupeních, jež se
v tandemu Netřísk-Oříšci udála, byl dojezd na hraní tak trochu dramatický.
I když se na tyto události více méně vzpomíná ve veselejším duchu. Při prvním
hraní ve Schole Humanitas jsme trochu bloudili po městě, ale na poslední
chvíli dorazili. Ve druhém společném hraní, v Lokti, došlo
k deformaci výfuku oříškovského vozidla. Letošní lednová sněhová kalamita
nás v polovině cesty vedla k myšlenkám otočit auto směrem zpět a
pokusit se do brzkých ranních hodin dorazit alespoň domů. Vedoucí zájezdu Honza
ale nasadil výraz profesionálního hráče pokru a dovezl nás až na místo určení. J Z vystoupení vznikl video záznam, jehož část je zavěšena na YouTube.
Kosmiš
„nahoru“
Konkurs Zahrady (Praha); 27. března 2010
V době, kdy píšu tuhle reportáž, se můžu
symbolicky tlouct v prsa a z poloviny zašeptat: Veni, vidi, vici.
Hraní v Bohnickém areálu nás už po třetí (!) vyneslo na Folkovou Růži v Jindřichově Hradci.
Taktizujíc, jsme nasadili písničky nové a staré v novém hávu. Na konci
loňského roku začal některé skladbičky sólově zpívat Lukáš a dle ohlasu
návštěvníků klubových vystoupení jsme dospěli k poznání, že to byla
správná volba. S úsměvem prozrazuju názor ostatních členů kapely, že
jediný kdo nezpívá vůbec jsem já. A mělo by se to prý napravit J.
Kosmiš
„nahoru“
Oblastní kolo Porty (Březová); 17. dubna
2010
Poprvé po dlouhých letech jsem
prastarou FTC soutěží opravdu jen prolétl, takže s upnu jen na několik dojmů…
Zvukový mistr Láďa Makoň věděl, co dělá. Nemá problém i s neobvyklými
požadavky, který se snaží alespoň přiblížit. Inspice fungovala standardně
dobře. I když jsem se jako obvykle dočkal vyvalených očí při dotazu, zda pro
mne mají jahodový jogurt J. V soutěži jsme použili systém shodný
s vystoupením na konkursu a opět se vyplatil. Řevnické letní divadlo nás
nemine. Snad se na stránkách jiných kapel dozvíte víc postřehů o tomto
celodenním hudebním klání. Jisté, že je úplně základní info je na stránkách Porty.
Kosmiš
„nahoru“
Sokolovská Dvorana (Sokolov); 17. května
2010
Pořádání prvního ročníku hudebního nebo
i jiného festivalu je do jisté míry vzrušující. Sice už si po těch letech
nevybavuju, jaké pocity mnou procházely, ale uvědomuju si docela přesně, jak
mnou cloumá tiskem, rozhlasem a televizí hlášené nedobré počasí při akcích
pořádaných po širým nebem. Tedy pod širým nebem pro návštěvníky. O muzikanty
bývá postaráno. A hrát před prázdným pódiem je spíš taková „veřejná zkouška“.
Naštěstí se předpověď počasí nevydařila a liják se, na rozdíl od jiných částí
republiky, nespustil. Sdružení Mánička ale
navíc nepořádalo svůj úplně první festival. Prvenství se skvělo v pořádání
na nádvoří sokolovského zámku. Odpoledne bylo koncipované přehlídkou skupin
pocházejících z regionu (kromě nás i Alison, Drc, BG4) a přespolních (Klůs
a spol., Robert Křesťan a Druhá Tráva, Hradišťan). Nutno dodat, že posluchači
byli vybavenější než já. S blížícím se večerem a stále vlezlejší zimou
jsem jim všechny ty mikiny, svetry a bundy upřímně záviděl.
Kosmiš
„nahoru“
III. Habartovský festival (Habartov); 28. května
2010
Pořádat třetí ročník, to už je za
současných podmínek tradice. Festival
v Habartově tradičně zažívá
s odstupem času i „veselé historky z natáčení“. Při prvním ročníku se
mi nepodařilo zajistit odstranění kontejneru na odpad, takže účinkující mohli
dýchat ozvěny toho, co se do něj během uplynulých dní odložilo. Loni se vinou
časového skluzu, jaký občas na festivalech bývá, musela tak trochu předčasně
ukončit produkce Samsona a spol. kvůli času nastavenému na spuštění ohňostroje.
Letos vše vypadalo nadějně. Dětský den, probíhající od dopoledních hodin až do
zahájení festivalu, neměl skluz, odpálení rachejtlí bylo domluveno až po
jedenácté večerní. Hned po mém příchodu do areálu Baníku jsem byl ujištěn, že
to tak opravdu nebude a světelná atrakce je naplánovaná ve čtvrt na jedenáct!
Tedy v době zvučení hlavního tahouna festivalu. Všechny kapely byly úžasné
a návštěvníci o nich se mnou mluvili ještě týden po té. O koho šlo? Druhá tráva s Robertem Křesťanem, Šantré z Prahy, kraslický Alison, Pepa Štross – písničkář
a moderátor většiny ročníků Chodovského
poplachu, a organizátory tohoto festivalu: Bodlo
a Netřísk.
Kosmiš
„nahoru“
České národní kolo Porty (Řevnice); 25. a 27.
června 2010
Každý rok si říkám, že řevnické
přírodní divadlo byla správná volba. Opravdu příjemné prostředí, dobrý zvuk na
pódiu a hlavně těsnější semknutí vystupujících a posluchačů folkové muziky.
Prostor před pódiem i u stánků vybízející ke zpívání až do kuropění. Datumy
v nadpisu této kapitolky je zapsaný správně. Opravdu jsme na Portě pobyli
dva dny. Pátek a neděli. V pátek co by soutěžící uchazeči o vstup na
ústecká pódia a v neděli jako skupina, která mohla svým recitálem ukázat
(bohužel jen hrstce) návštěvníkům vedlejší scény na hřišti pod divadlem průřez
svojí tvorbou. Za mnoho dalších kapel, se kterými jsem si na dané téma povídal,
bych se docela přimlouval o přesun recitálové scény zpět do divadla. S jinou
kapelou jsem vystupoval na hlavní scéně a i když jsme hráli jako první, sedělo
v hledišti více než dvojnásobné množství portovních návštěvníků.
Kosmiš
„nahoru“
Kalandra revival band a Netřísk (Karlovy Vary); 26. června 2010
Bylo nám velkým potěšením, že jsme se
mohli zúčastnit jako hosté skupiny Kalandra revival band večera, jež byl
ukončením divadelní sezóny před nastávajícím létem. Dost jsem se na vystoupení
těšil. Divadlo Husovka disponuje dobrým zvukem na pódiu, kde není třeba ani
odposlechy. To se opravdu o některých jiných scénách napsat nedá. Legendární
bluesman a rocker Petr Kalandra znovu ožil, ztělesněn členy Velmi malého
komorního orchestru Varvary Divišové a Netřísk byl na divadelních prknech
odměněn potleskem a přídavkem J.
Kosmiš
„nahoru“
Folková Růže (Habartov); 16.
července 2010
Na Folkovou Růži jsme se
prostřednictvím Konkursu Zahrady dostali už po třetí za sebou. Do třetice nám rozhodnutí
velké rady „bohnické konkurzní podstaty“ udělalo velikou radost. Plusem
letošního ročníku byla změna scény recitálových skupin. V muzeu probíhaly
velké rekonstrukce a odpolední hraní bylo přesunuto na II. zámecké nádvoří.
Vděčně kvitovaly nejen kapely ale i posluchači. Převážná část nádvoří byla před
sluncem chráněna a stín působil blahodárně na vnímání návštěvníků. To vše nám
při hraní dost pomohlo. Hráli jsme po letech jen ve třech – bez Lukáše, jehož
multižánrové a organizátorské aktivity ten den odvály do Teplic. Nechtěli jsme
na sobě nechat znát nervozitu absence třetího hlasu a violoncella a snažili se
co nejvíce do písniček opřít. Tleskání o přídavek se nám zdálo být dostatečnou
satisfakcí…
Kosmiš
„nahoru“
Amfolkfest (Pulčín); 24.
července 2010
„Malý festival na konci světa, tak si
říká Amfolkfest, konaný ve vísce Pulčíně poblíž Pulčinských skal na Valašsku,
nedaleko Vsetína. Amfolkfest se pořádal jako obvykle přímo ve vsi, u pódia a betonového
tanečního „parketu“, na pozemku bývalé školy, dnes informačního střediska CHKO
Beskydy.“ Tolik výňatek z Cimburova článku. Sice dva roky starého, ale se
stále platnými informacemi. Valašský deník nazval letošní, patnáctý, „ročník s
uplakaným počasím“. Ano. Zhruba od páteční půlnoci do nedělního dopoledne se
střídal déšť s mrholením. S přírodním vrtochem se organizátoři
poprali se vší vervou. Výsledkem byla soustava stanů, kam se vešlo více než sto
návštěvníků, jistě nelitujících cesty do nejvýše položené obce
v Beskydách. Pohled z pódia stanovým tunelem, narvaným posluchači,
byl fascinující. Zvuk v rámci počasí přijatelný. Atmosféra úžasná. Doufám,
že jsme zde nehráli naposledy.
Kosmiš
„nahoru“
Notování (Praha 9); 7. října 2010
Kdeže jsou Notování pod
Vyšehradem v Trojické… Mezitím soutěž dvakrát změnila působiště. Loňský
ročník, který jsme ze zdravotních důvodů houslisty vynechali, proběhl
v klubu Kocour Divadla Gong v Praze 9.
Letošní, osmý ročník, je pořádán
v klubu se vznešeným, přímo světáckým názvem: Music Hall, v budově Music City v Praze 9, od O2 Arény, co by kamenem dohodil. Jde o oblast, kde
není problém parkovat. Klub je blízko metra - stanice B: Českomoravská. Ulicí
často projížděl autobus č. 158, za rohem bylo slyšet, jak brzdí. Jiný klub,
jiný zvuk, jiná sestava: složitá kombinace do soutěžního klání. Na úvodní
stránce lze vyčíst, že jsme zůstali ve třech. Proti této situaci jsme mohli
jediné: přinést na Notování novou písničku. Pro jistotu jsme vsadili na léty
ceněné skladby (Fénix, Volný pád), nabídli novější věc (Srpnová), kterou
hrajeme od června a novinku (Kudy z nudy). Volba byla správná a posunula
nás do semifinále. O kapelách a večeru jako takovém se dočtete na www.notovani.cz. Ne, že bych nedokázal
napsat víc, ale chci trochu nové stránce Notování (s odkazem na Facebook)
udělat reklamu.
Kosmiš
„nahoru“